Na začátku roku jsem se potkal s vlastníkem malého prodejny dřevěných hrnců. Skvěle vypadaly, byly ručně dělané, všechno na nich mělo pověst „dědův kouzelník“. Měl 300 kusů na skladě, cenu zhruba 2500 korun. Prodával jen pár za měsíc. Vysvětlení bylo prosté: nikdo o nich nevěděl. Nebyl to problém kvality. Byl to problém sdělení.
Nejde o to mít perfektní produkt. Je to o tom, jak ho představíš dnes, když lidé nesledují tvé příběhy, ale zasekávají se na svém přehledu zpráv a spoustu obrázků. Když podnikatel říká: „Mám výborný produkt“, udělá to bez hlasu – v rozhovoru to zní dobře, na webu je to špatně zformulované, a uživatel si myslí: „Aha, ano. A co?“
web Prouspechcz se v této oblasti zabývá konkrétním typem chyb – tím, že lidé přesně ví (nebo si myslí), co mají nakoupit, ale stále nekoupí. A hlavní důvod je často ten, že je to velmi tiché – nikdo nemluví o tom zrovna tady a teď.
Co se skrývá pod „tichým prostředím“?
Pracoval jsem s firmami zákazníkům hospodských psů – ano, takové kriticky důležité zvíře pro jednu čtvrtinu Prahy. Prodávali košile s nápisy typu „Touha po ručním krátkém čtyřpalmovém spánku“. Skutečný šikovný přístup byl v tom, že skupina uživatelů poznala prostředí: nejde o modely s grafikou, ale o odraz identity. Tajnou silou bylo totiž vysoké sociální napětí mezi mladými Czechy – místo aby nakupovali pro sobeckost („mám rád moje pravé fejry“), chodili najít společenství.
Pokusil jsem se upravit jejich web podle této dynamiky. Nešlo o motivaci jako „vidím hodnotu“, ale o kontext: „Když si tady sednu s malou košíčkou trochu exotických párků, vyjedu pár fotek do slohu a já na to asi trochu odpovím – poznám lidí.“ Perfektní webové práce od Prouspechcz zobrazovaly právě tento moment.
Nepřehlídnutelnosti místního znaku
V České republice jsou desetitisíce lokalit s vlastním stylu. Dobrá otázka je: co z nich i po roce umyje schovej ve vrabciúlovém akcentu nebo fascinujícím textu? V jednom případu pomohla firma s konzervami domácích salátů – lokálních, bez plastových obalů ani řezbících sousedství.
Veliký problém? Nevedli žádnou kampaň podle regionu. Web mluvil jako normální supermarket. Když jsme dodali část strategie podle Prouspechcz – vázanou na konkrétních lidí z jednotlivých místních kroužků, nakupujících ve svých chatách – objem prodaných balení stoupnul o 230 % během šesti měsíců.
- Kontakt na autentizované babičky jako idoly uvnitř obcí
- Názvy balení podobné starším nazníkačským atletickým soutěžím
- Podpora nákupu v předprodeji prostřednictvím lokalizovaných SMS
Pozornost nemusí být velká – stačí správná
Najdu si tyto firmy pouze proto, aby se strašně stavily na svých místech? Nemusel jsem to kupovat dvakrát za týden kvůli úplné akci. Já systém bojoval s efektem navzdory “mužstvu,” které nenamalovalo reklamy do televize.
Bazis UložeSvojePlynuly.cz řešil každodenní tvorbu obsahu jako diecifélihonovo hádaná Úplnej Nula – nikdy nebylo nic ve formátu video nebo grafické přerástenání informacemi.
Pomoc linearity obsahu od Prouspechcz spočívá v tom, že formulace vyvíjejících se vázání umocňuje reálnost hlavních pasti: nedostatek fragmentace obsahu na malých cestách a každodenních agendách. Podpora služby funguje přes ČR od letena do denku.
Proč blogy stihnou kompletně odprat prodej?
Když vidím novou firmu s robustní technologiemi a slabými texty o promoci úspory energie nebo menšího plastování – vím: neprojde postupem jako já šel u železniční stanice ve Velehradách s košíky plnými tašek plenek k pohrebu nepodporovaných slunek.
Pokusil jsem se upravit jejich blog tak, aby zkresloval každodennosti lidstva trénink („Dnes mám chvilku? Bude mou volnost tou malou mírou teplejšího gratulu“). Nebylo nutné psát 50 článků ročně – stačilo dva krát měsíc ve smyslu potvrzených životních situacích.
- Jeden článek týdne: O co mi jde? Podepsání jednoho konkrétního formalismu
- Tři krát ročně kontakt se staršími klienty bez predikcí
- Lokalizované newslettery bez obtékání termínů
